4. den | #100happydays

Ve čtvrtý den jsem vyrazil do Prahy na koncert Wolf Alice.

Proč?

Skupinu příliš neznám. Pár poslechů na Spotify ve mně ale vyvolalo dojem, že by mohlo být skvělé Wolf Alice slyšet naživo. Na koncerty příliš chodím málo, tak proč se kulturně neobohatit? Navíc cena za lístek vás nezruinuje, není to jako jít na Justina. Samo.

Dojmy

Původně jsem uvažoval, jestli se koncertu zúčastnit. Moje zapomnětlivost měla za následek velký zmatek, koncert jsem z paměti úplně vytěsnil. A tak mi kamarád ve čtyři odpoledne píše, v kolik přijedu. Tak jsem se podivil, proč mám jet do Prahy. Aha, koncert. Já si zapomněl koupit lístek. To nedopadne. Tak se měj a užij si to. Jakýsi záchvat spontánnosti způsobil, že jsem začal hledat prodej lístků. GoOut měl vyprodáno, TicketPro ještě ne. Otázka druhá: dostanu se do Prahy včas?

Za čtyřicet minut jeden vlak. Cesta trvá tři hodiny osmnáct minut, přijedu po osmé. Kapela má začít hrát kolem deváté. Nebo tak nějak. To bych mohl zvládnout. Během 40 minut jsem se stihl obléct, sbalit si batoh a vypadnout na vlak s tím, že jsem měl ještě pár minut rezervu. Vlastně jsem si ještě koupil e-lístky na vlak a na koncert (a registroval na TicketPro, příšerná služba). Slušná práce, obvykle by mne v rychlosti balení porazila želva.

Vím, že fotky z davu stojí úplně za houby, ale čím jiným posloužit? :-)

Stál koncert za námahu? Nemýlil jsem se, i pro relativně nezasvěceného byl koncert jednoduše skvělý. Pánové se vyblbli s kytarami a zpěvačka krásněně zpívala. Skvěle zvládá střídat polohy – dojemné momenty podtrhovala jemností, pokud to ale bylo potřeba, přešla do procítěného až naléhavého projevu. V jedné písni je zakomponována regulérně řvoucí poloha vyjadřující maximální nával emocí.

Jen ozvučení podle mně nebylo ideální, kapela byla zbytečně nahlas, až to v malém uzavřeném prostoru rvalo uši. Vyšší hlasitost se nerovná lepšímu zážitku, víme? Navíc se v tom hluku občas ztrácel zpěv, jenž považuji za klíčový prvek Wolf Alice. Přesto mohu konstatovat, že jsem prožil jeden z nejsilnější koncertních zážitků vůbec. Hudba téhle skupiny ke mně promlouvá a slyšet Wolf Alice naživo je stokrát silnější zážitek než poslouchat studiové nahrávky. Fakt. Dal bych si to znovu.